Archeologické výzkumy měst v jižních Čechách

Otázce vzniku měst a procesu urbanizace vůbec již delší dobu věnují pozornost archeologové, historici, architekti i badatelé z řady jiných vědních disciplín. Problematika je však natolik složitá, že zde není možné podrobně seznámit se všemi stránkami a úskalími tohoto specifického směru bádání.

Procesy vzniku vrcholně středověkého města byly rozličné a velmi často zde hrály významnou úlohu kolonizační snahy feudální vrchnosti. Jak již bylo řečeno, první vlna vznikání měst u nás přišla ve druhém desetiletí 13. století. Budování jednotlivých měst a krystalizování jejich funkcí ale postupovalo individuálně a ne vždy můžeme tuto dobu přesně datovat.

Kromě měst, která byla založena tzv. na "zeleném", tedy bez předchozího staršího osídlení místa, existovala řada dalších mechanismů vzniku. Jedním z nich bylo například postupné přerůstání starých střediskových sídlišť u významnějších raně středověkých hradů se správní, vojenskou a hospodářskou funkcí ve střediska městského charakteru. Tento proces můžeme velmi záhy pozorovat u Prahy, uspokojivě známe také situaci např. u Litoměřic, Žatce a Hradce Králové, na Moravě u Olomouce, Znojma, Brna aj. Podle místních podmínek ale mohla větší sídliště vyrůstat i mimo tato střediska, například u klášterů nebo na trasách dálkových obchodních cest (např. Prachatice).

Dalším případem byl vznik centrálního sídliště, které později mohlo přerůst v město, prostorovým posunem již existujících sídlišť vesnického typu. Tak tomu bylo zřejmě i v Prachaticích, kde došlo někdy v průběhu 13. století k přenesení slibně se rozvíjející osady ve Starých Prachaticích i s jejím jménem na místo dnešních Prachatic a teprve zde vzniklo o něco později středověké město v pravém slova smyslu. Staré Prachatice se vyvíjely dál jako vesnice a v jejich těsné blízkosti se zformovala další ves - Ostrov. O další vesnici, která se ve 12.-13. století zřejmě nacházela v prostoru nynější základní školy Vodňanská, se dozvídáme ze zprávy známého jihočeského archeologa Bedřicha Dubského. Ten uvádí, že při stavbě této školy zde byly v roce 1923 zjištěny mocné kulturní vrstvy se středověkou keramikou. Tato okolní sídliště se mohla později vyvíjet dále jako vesnice, ale mohla v souvislosti se vznikem centrálního sídliště (města či městečka) zaniknout nebo jím být v budoucnu pohlcena. Jiný případ posunu osídlení byl zjištěn například ve Vodňanech. Zde byla v letech 1979 a 1981 prozkoumána část vesnice z 12.-13. století se starší sídelní tradicí, která byla vzdálena asi 1-1,3 km od města a po vzniku Vodňan zanikla.

Důležitou úlohu sehrály také trhové vsi, které často vznikaly při obchodních cestách nebo na jejich křižovatkách z nichž některé se později vyvinuly v města a městečka.

Takto založená města se pak většinou ve vrcholném středověku dále více či méně úspěšně rozvíjela. Řada z nich ale naopak v pozdějším vývoji ztratila na významu a poklesla na úroveň městeček a vesnic.

V historických jádrech řady jihočeských měst proběhla a v současné době stále probíhá celá řada archeologických výzkumů, které jsou vyvolávány zvýšenými stavebními aktivitami posledních deseti let. Jmenujme zde například výzkumy v Českých Budějovicích, Táboře, Písku, Prachaticích, Vimperku a Vodňanech.