Dláždění města Prachatic

Středem veřejného života středověkého města bylo náměstí (rynk), které tvořilo základní jádro městské zástavby a v převážné části českých měst mělo čtyřúhelníkovou podobu. V jeho prostoru došlo k výstavbě nákladných a později bohatě zdobených příbytků nejbohatších měšťanů. Kromě těchto soukromých domů stály na náměstí ještě některé důležité veřejné budovy, mezi něž patřila rychta, radnice, kostel, krámy některých řemeslníků, kašna a pranýř.

Tak jako ulice bylo i náměstí většinou zaneseno odpadky, hnojem a různými nečistotami, které se jen velmi liknavě odklízely. Hygienické podmínky města tím velmi trpěly a k jejich částečnému zlepšení mělo přispět i dláždění.

Pokud pomineme Prahu a její některé jednotlivé městské části a město Louny, kde došlo k dláždění již ve 14. století, první písemné zprávy o dláždění ulic některých českých měst máme teprve z 15. století. Avšak tehdy ještě nebyly dlážděny všechny městské ulice a dlažba byla položena především na náměstí. Plzeň byla dlážděna již v roce 1462. V jižních Čechách měla dlažbu v 15. století města Jindřichův Hradec (1488) a Český Krumlov (1494). Na území nynějšího prachatického okresu se zachoval první doklad o dláždění z Vimperka z roku 1555.

Kdy pokryla kamenná dlažba prachatické náměstí a některé ulice, to nemůžeme pro nedostatek potřebných zachovaných písemných pramenů ze 14. a 15. století přesně určit. Zatím lze vyslovit pouze předběžnou domněnku, že k této změně došlo během 16. století. Nejstarší zachovaný písemný doklad o části dláždění prachatického náměstí pochází z roku 1561. Tehdy si místní měšťan Jiřík Sochor stěžoval na špatný "pracovní postup" dlaždiče Jakuba, jemuž zaplatil předem 4 kopy grošů, aby mu provedl opravu dlažby před jeho domem. Tuto práci však nedokončil, protože od něho tajně odešel a dosud se nevrátil. Další zprávu máme z roku 1585, kdy se v seznamu obecních služebníků uvádí i dlaždič, který měl dostávat od jednoho sáhu dlažby peněžní odměnu ve výši 10 krejcarů. V roce 1590 vydláždil Pavel dlaždič prostor na Dolním předměstí od městského špitálu k obecním dvorům a v roce 1598 upravoval Bartoš dlaždič povrch městských ulic po položení vodovodního potrubí a dláždil v prostoru Horní brány a Horní ulice. V roce 1617 se dláždila cesta na Skalce, "kudy se mrtvá těla k sv. Petru nosí".

Další zápisy máme až od roku 1633. V zasedání městské rady dne 8. června 1633 "p. primas oznámil, že jest zde nějaký dlaždič, kderý (!) by chtěl v ulicích zde dláždění spravovati a od každého sáhu 10 kr. vzíti". Zda Prachatičtí využili této nabídky, nevíme. V roce 1641 pracoval v Prachaticích českokrumlovský dlaždič Jiřík Paskort, který v zasedání městské rady 12. října předložil podrobný výkaz o své vykonané dlaždičské práci ve městě a na předměstí. Uvádí v něm, že tehdy pracoval společně s jedním nádeníkem po dobu 17 dní a během této své pracovní doby vydláždil místa v Dolní bráně, před ní, mezi branami, ve špitální maštali a kromě toho dláždil prostor před některými městskými domy. V roce 1642 bylo poškozené dláždění v Dolní bráně opraveno položením dřevěných prken. V roce 1669 "od vydláždění před kostelem a na rynku dlaždiči krumlovskému" bylo zaplaceno 2 zl. 13 kr. Téhož roku došlo také k dláždění části prachatického náměstí. Svědčí o tom další účetní zápis, že "od vydláždění na rynku zedníkům na šíř" byl dán 1 zl.

K větším opravám městské dlažby došlo po velkém požáru Prachatic v roce 1832. V roce 1847 konstatoval prachatický magistrát, že městské dláždění je ve velmi špatném stavu a vyžaduje nákladnou opravu. K jeho nové úpravě však došlo až v letech 1860-1861. Poslední velká úprava dlažby na prachatickém náměstí před jeho rekonstrukcí v roce 2000 byla provedena v roce 1948.

Ukázky starších úrovní dláždění na Velkém a Kostelním náměstí Materiál pro nové dláždění velkého náměstí v roce 2000
dlažba dlažba materiál