Zakládání měst v Čechách

První sídliště městské povahy se začala v Čechách vyvíjet kolem přemyslovských hradských středisek, u klášterů a v blízkosti celních stanic u zemské hranice. Společným znakem byl rostoucí podíl řemesel a častá přítomnost pravidelných trhů. Velká většina pozdějších měst a městeček navazovala na starší předměstská sídliště různých typů, v nichž postupně dozrávaly vhodné hospodářské, sociální a kulturní podmínky. K vlastnímu založení města však jen vhodné podmínky nestačily; nutná byla cílená iniciativa profesionálních zakladatelů (tzv. lokátorů) nebo panovníků, v jejichž rukou spočívalo vlastní rozhodnutí. Přemyslovští panovníci význam měst pochopili a proces jejich zakládání všemožně podporovali.

Po nejstarších dvou městech - Praze a Chebu (ten ovšem vznikl na říšském území mimo tehdejší hranice českého státu) - přišla první vlna vznikání měst v Čechách ve druhém desetiletí 13. století. V několika vlnách potom měst přibývalo po celé 13. století a v jeho závěru byla vybudována základní síť větších měst.

Při vzniku města lze rozlišit několik fází. Když v předchozím sídlišti uzrály podmínky, zrodil se podnět k založení města. Rozhodoval o tom panovník nebo jiná vrchnost a s vlastním podnikatelem výstavby byla uzavřena smlouva. Potom začalo budování města v základní podobě a následně dorůstaly další městské funkce. Podle současných archeologických výzkumů se v některých městech začínalo s provizorními zemnicemi a polozemnicemi nebo chatami, které až potom postupně nahrazovaly dřevěné a kamenné domy. Někdy se pro rozlehlejší městský areál našlo vhodnější místo v okolí dosavadního sídliště, jindy město překrylo dvě i více vsí.

Zakládací listiny a s nimi i přesnější představu o době vzniku máme jen u některých měst. U královských měst, která vyrůstala ze starších sídlišť, většinou chybí, častěji se objevují u měst poddanských. U ostatních měst máme první spolehlivé zmínky; ty však znamenají pouze termín, před kterým město vzniklo.

Po Praze a Chebu vznikla v první vlně města Hradec Králové (první zmínka 1225), Litoměřice (1235), Žatec (1249), hornická střediska Jihlava, Německý Brod a Stříbro a řada dalších. Během 13. století přibyla řada dalších měst jako Čáslav, Kouřim, Chrudim, Mělník, Plzeň, Děčín, Bílina, Mladá Boleslav, Horažďovice, poddanská Chýnov a Netolice atd. V některých případech se nepodařilo záměr zrealizovat a města brzy zanikla - např. města Přemysla Otakara II. v severních Čechách (Doksy, Bezděz, Kuří Vody) nebo Hradiště na místě dnešního Tábora apod.

Vznikající středověká města, která k nám pronikala v podobě, utvářené ve vyspělejších západních oblastech Evropy, poskytovala předpoklady k vývoji společnosti vyššího typu; společnosti s pevným hospodářským základem, se schopností sebeobrany, s určitým právním řádem a s vyšší kulturní úrovní. Základem této společnosti byla obec měšťanů, činorodých a aktivních obyvatel, schopných oběti pro své město.

Přísaha konšelů Dobývání středověkého města Nákres útoku na městské hradby Král zakládá město
Přísaha konšelů Dobývání útok Král zakládá město
Městský písař Zasedání městské rady Opevněné město  
Městský písař Zasedání Opevněné město