Městský znak

znak

Oficiální popis znaku:

Na červeném štítě je stříbrný dvouocasý lev bez koruny, ve skoku doprava obrácený, a nad ním stříbrné zkřížené klíče zuby nahoru a ven obrácené.

Prachatický městský znak prošel za staletí určitým vývojem, první podoby městského znaku jsou na městských pečetích z konce 14. a začátku 15. století.

Současný městský znak je užíván od roku 1936. Zkřížené vyšehradské klíče symbolizují Vyšehradskou kapitulu, která byla v počátcích existence města jeho vrchností. Bílý český lev se ve znaku objevil v roce 1493, kdy císař Fridrich III. prachatický znak touto heraldickou figurou polepšil.

Ve znaku města je lev ve skoku = heraldické zvíře. Platí zásada, že zvířata v heraldice nikdy nekreslí ve své zoologické podobě, ale vždy stylizovaně. Důležitým pravidlem je, že tyto figury mají vyplňovat štít (pole štítu) co možná nejvíce, proto sahají svými jednotlivými částmi těla až k okrajům štítu, ale nedotýkají se ho, pokud tak není stanoveno. Všechny zvířata se kreslí podle povahy a přirozenosti se zdůrazněním síly, odvahy, bojovnosti a mužnosti (zobrazují se i samčí pohlavní orgány). To proto, že původně měla tato znamení sloužit svým zjevem k zastrašení nepřítele, později k demonstraci síly a moci. Důležitá je poloha zvířete ve štítu. U čtvernožců je jejich zdobení ve skoku, kdy je zvíře vzepjaté na zadních nohách s přední pravou nohou zvednutou. Heraldický tvor vždy vykračuje pravou nohou.

Další součást znaku - klíče je symbolem (vele) kněžské moci svazovací a rozvazovací podle evangelia sv. Matouše: "Dám ti klíče království nebeského, co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno i v nebi." Těmito slovy předal Ježíš Kristus sv. Petrovi nejvyšší pravomoci, které se ve více či méně omezené míře dostává všem knězům.
V heraldice se klíče vyskytují zejména ve znacích papežů. Kreslí se uchy dole a nahoře se zuby, které jsou vytočené směrem ven.

Znak vyšehradské kapituly má 2 klíče, ale jiné, než znak Prachatic.

Podrobnější údaje o historii prachatického městského znaku citujeme z publikace Jiřího Čarka Městské znaky v českých zemích, vydané v roce 1985:

Jako město jsou Prachatice doloženy už počátkem 14.století.Na jejich nejstarší zachované pečeti je obraz sv. Petra podle zasvěcení vyšehradského chrámu. Vyšehradská kapitula byla totiž vrchností města Prachatic. Mladší pečeť z r. 1412 nese obraz svatého Jakuba (zasvěcení kostela) mezi dvěma znaky, a to vyšehradské kapituly a královského lva. Třetí gotická pečeť snad z první poloviny 15. věku má na štítě hradební zeď s branou a dvěma věžemi, mezi nimiž byl štítek se zkříženými vyšehradskými klíči. Nad štítkem jsou dvě hvězdy. Časové zařazení této pečeti je nejisté, protože se zachoval jen její otisk v Eichlerově sbírce v Archivu Národního muzea.

V husitském období užívalo město Prachatice přechodně pečeti s obrazem kalicha, kopí a žebříku, vše ovinuté trnovou korunou, tedy pečeti podobné pečetím města Tábora. V tomto případě nešlo patrně o znak, nýbrž opět o pečetní znamení. Pro nevhodnost tohoto znamení pro znak a pro složitost znamení s hradbou, věžemi a erbem kapituly, která přestala být vrchností Prachatic, zvolily si v 15. století Prachatice jako znak jen červený štít s bílými zkříženými klíči, které ztratily svůj původní smysl. Tak totiž charakterizuje jejich znak text privilegia Fridricha III. z 5. července 1493. Tímto privilegiem císař totiž polepšil právě popsaný znak Prachatic a přidal do jejich štítu pod klíče ještě bílého českého lva ve skoku doprava s otevřenou tlamou a vyplazeným jazykem. Od té doby až do 18.století byl znakem města Prachatic červený štít s bílým českým lvem a nad ním s dvěma bílými zkříženými klíči.

Snad někdy v 18.století bylo asi podle vzoru starého gotického pečetidla s hradbou a věžemi oživeno jeho původní znamení, které si město dalo znovu na pečeť a malovalo je jako znak barvami, a to: Na modrém štítě je stříbrná hradební zeď s cimbuřím a otevřenou branou, se zlatou vytaženou mříží. Za hradbami vystupovaly dvě stříbrné věže s červenými střechami a zlatými makovicemi, každá s jedním velkým oknem. Mezi věžemi stojí červený štítek se zkříženými stříbrnými klíči. Tohoto znaku se pak obecně užívalo až do 19.století. V r.1881 byl však na novou radnici zasazen nový znak, provedený nepochybně malířem J.Messnerem. Je vlastně spojením obou forem znaku, má totiž tehdy užívanou podobu s branou a věžemi, na štítku jsou však klíče a pod nimi lev. Této svémocně zavedené podoby se užívalo do r. 1936.

Tehdy, po volebním vítězství a nastoupení prvního českého starosty Otto Chadraby, požádalo české vedení města hned o změnu znaku, a to zpět na podobu z r. 1493, v níž převládal na štítě český lev. Nové české vedení dalo tomuto znaku zřejmě nový smysl a vidělo v něm symbol svého vítězství, vítězství českého lidu nad fašistickou správou města. Proto ho užívalo ihned od svého podání 5.března 1936 trvale. Ministerstvo vnitra nemělo námitky proti změně, žádalo jen dokonalejší vzorovou malbu a přislíbilo schválení. Jednání se táhlo až do r. 1938, bylo obnoveno i za okupace, ale nedovedeno do konce. Přesto se znaku se lvem a klíči užívalo s vědomím příslibu schválení trvale až do nejnovější doby. Toto znamení vítězství českého lidu je i dnes důstojným symbolem.