Dům č.p. 9 Velké náměstí, Knížecí, též Schwarzenberský, dům

Nárožní dvoupatrový renesanční dům gotického původu, zvaný Knížecí či Schwarzenberský, se nachází v severozápadním rohu Velkého náměstí, ukončuje jeho severní uliční frontu. Vlastníkem domu je město Prachatice.

Renesanční přestavba v roce 1572. Další úpravy proběhly zejm. ve dvacátých letech 17. století, v 19. století, kdy po velkém požáru města roku 1832 byla mj. změněna střešní část domu s původní obvodovou atiku zakrývající střechu se středovým úžlabím, a na počátku 20. století.

Prvním majitelem domu byl v 16. století prachatický rodák, právník a spisovatel Jakub Menšík z Menštejna, od něhož jej koupil Vilém z Rožmberka. V 18. a 19. století byl využíván jako sídlo vrchnostenských úředníků prachatického velkostatku. Název domu poukazuje na sídlo správy panství knížecích rodů Eggenberků a Schwarzenberků.

Boční západní strana domu je zdobena renesančními sgrafity z let 1570 - 1580, které znázorňují biblické, bitevní, lovecké, mravoučné a další alegorické scény. Sgrafita jsou opatřena (staro)německými nápisy. Vzorem řady výjevů byly zejména ilustrace německého dřevorytce Erharda Schoena (1491-1547). Tyto výjevy volně doplňují lovecké motivy, figury z vojenského prostředí či motiv slona, který se v době realizace sgrafitové výzdoby objevil v Praze na dvoře Rudolfa II. Habsburského, římského císaře a krále českého.

Novodobě byla sgrafita objevena až v roce 1889, když předtím byla skryta omítkou. Sgrafitová výzdoba je rozložena do pěti horizontálních pruhů, přerušených okny, z nichž každý je dále vertikálně členěn plnými pásky či pásy s rostlinným motivem na pole s jednotlivými výjevy.

V nejhořejším úzkém pruhu pod korunní římsou jsou zleva vyobrazeny polopostavy (horní části) mužů oddávajících se zábavě se ženami a pití. K tomuto ději se vztahují i nápisy pod postavami. V dalším poli stejného pruhu navazuje spodní část mužské postavy a části zadních koňských nohou s kopyty. Po jednom prázdném poli následuje sv. Jiří na koni, ubíjející kopím draka. Krajní pravá plocha u nároží má obsahovat několik osob u korunované osoby sedící na lišce, výjev se však dochoval jen fragmentárně.

Ve druhém pruhu odshora nad plastickou mezipatrovou římsou s rytým motivem je zcela vlevo vyobrazen antický voják - lancknecht s praporem a mečem a psem ve skoku. Okolo novodobého okna jest iluzivní architekturou znázorněna poloha původního otvoru. Dále vpravo mezi okny jsou vyobrazeny dva páry postav - osoby levého páru se džbánem v rukou a u nohou, osoby pravého s květinou a džbánem. Vedle druhého okna mořská panna s dvojitým rybím ocasem, pod oknem nečitelný fragment výzdoby, vlevo okna fragment iluzivní architektury uvozující originální otvor. Vpravo navazuje část vojenského tábora se stany, doplněná vyobrazením dvou stromů, vedlejší niku původního okna rámuje iluzivní architektura z pásků se stylizovaným rostlinným motivem a mušlí nad nikou. Krajní pole u nároží znázorňuje Davida s prakem vyzývajícího Goliáše k souboji, v pozadí vojenský stan s vlajkou. Vlastní nároží oboustranně lemuje pás s rostlinným motivem, v rámci kterého se pravidelně střídají dvě stylizované podoby listů.

Třetí pruh odshora pod plastickou mezipatrovou římsou s rytým motivem začíná zcela vlevo polem rozděleným horizontálním plným páskem na dvě poloviny, z nichž horní obsahuje fragment polopostavy a spodní je prázdná. Vpravo navazuje vyobrazení stromu, ke kterému zprava běží jelen hnaný smečkou psů následovanou lovcem v turbanu s kopím na koni. Za jezdcem stojí pod stromem honec s kopím. Následuje vyobrazení postavy muže s mečem stojícím před slonem. Krajní pole u nároží má znázorňovat vojenský tábor se zabitým Goliášem, výjev je však dochován jen fragmentárně, zřejmé jsou nejvíce dvě mužské postavy ve zbroji pod stromem.

Čtvrtý pruh odshora obsahuje zleva ženu s dětmi pod stromem. Vpravo okna před oltářem duchovní, za ním několik stařen se baví klepem, jenž do uší jim ďábel měchem fouká, přičemž čert hříchy žen na pergamen zapisuje. Následuje obraz prodeje Josefa kupcům egyptským - vlevo postava držící Josefův šat, dále postavy bratrů okolo studny, do které Josefa na provaze spouštějí. Zprava blížící se skupina tří jezdců na koních. Krajní pole u nároží je víceméně prázdné, jen s rostlinným motivem pod nikou zazděného okna a fragmenty nedochovaného výjevu. Niku doplňuje iluzivní architektura. Po stranách ji ohraničují pásky, zleva s rytým pletencem, zprava s motivem listů. Nad nikou mušle, pod ní plný pásek. Nápis vpravo niky se vztahuje k obrazu prodeje Josefa.

Pátý pás v úrovni přízemí obsahuje z původní sgrafitové výzdoby jen iluzivní architekturu rámující původní přízemní okenní niky s mušlemi nad nikami, doplněnými vlevo rostlinným, resp. vpravo geometrickým motivem.

Původně byla sgrafity opatřena také čelní stěna do Velkého náměstí, při velkém požáru města roku 1832 však byla poškozena a zachoval se pouze cca 1 m široký pruh sgrafit při nároží s boční západní stěnou. Pod korunní římsou se zde nachází fragment mužské postavy v suknici s korbelem u nohou. Níže je vyobrazení mužské polopostavy s korbelem, pod kterou je stylizovaný delfín. Pod mezipatrovou římsou je dochována iluzivní architektura znázorňující niku s mušlí. V nynější podobě je tak čelní průčelí převážně klasicistní trojosé, okolo oken s plastickými štukovými šambránami a výraznými nadokenními profilovanými římsami. Přízemí od prvního patra odděluje plastická zaoblená mezipatrová římsa. Vstup v přízemí je uvozen bosovaným portálem s novodobou prosklenou výplní a mřížováním. Nad vrcholem portálu je v úrovni mezipatrové římsy klasicistní plastická kartuše se Schwarzenberským erbem.

Dnes je dům spojen s vedlejším Národním domem původního č.p. 10 v jednu budovu.

Ing. Antonín Jurčo

Dům č.p. 9 Velké náměstí Dům č.p. 9 Velké náměstí Dům č.p. 9 Velké náměstí
 Dům č.p. 9 Velké náměstí  Dům č.p. 9 Velké náměstí  Dům č.p. 9 Velké náměstí
Dům č.p. 9 Velké náměstí  Dům č.p. 9 Velké náměstí   Dům č.p. 9 Velké náměstí
 Dům č.p. 9 Velké náměstí  Dům č.p. 9 Velké náměstí  Dům č.p. 9 Velké náměstí
Dům č.p. 9 Velké náměstí Dům č.p. 9 Velké náměstí