Hřbitovní kostel svatých apoštolů Petra a Pavla

Založením románský, v současné podobě však raně gotický kostel sv. ap. Petra a Pavla z druhé poloviny 13. století s barokními úpravami, se nachází na městském hřbitově, mezi Prachaticemi a Starými Prachaticemi. Z Prachatic sem lze dojít Svatopetrskou cestou, lemovanou Božími mukami a výklenkovými kapličkami, která je součástí značené naučné stezky okolo města. Jeho vlastníkem je Město Prachatice.

Kostel je jednolodní s východně navazujícím menším presbytářem se sanktusovou vížkou a přilehlou sakristií a dále se zvonovou věží na straně západní. Presbytář je zaklenut dvěma poli masivní žebrové křížové klenby. Stěny interiéru presbytáře jsou zdobeny gotickými nástěnnými malbami, na severní straně malbou Posledního soudu z první poloviny 16. století, na jižní straně fragmentem malby asi z 15. století.

Až do sedmdesátých let minulého století byl kostel považován čistě za stavbu raně gotickou, jejíž původní podoba byla pozdějšími úpravami značně změněna. Při posledním stavebním a archeologickém průzkumu kostela v roce 1971 však byly nalezeny zbytky románského kvádříkového zdiva, které posouvají vznik kostela již do 12. století. Jedná se tak o nejstarší prachatickou stavbu. V místě dnešního kostela tedy již ve 12. století stál menší románský kostelík, ze kterého se dochovala část kamenného kvádříkového zdiva včetně okénka v severní zdi. Objevené románské kvádříkové zdivo s lícovou úpravou spár je částečně odhaleno v interiéru kostelní lodi na části severní stěny. Převažující zdivo kostela je gotické, které se odlišuje od románského, neboť není kvádrové. Venkovní hrubé omítky světlé cihlově červené barvy jsou převážně novodobé. Imitují gotické omítky a vzhledově sjednocují románské a gotické zdivo. V roce 1579 došlo ke zničení krovu kostela bleskem. Věž kostela byla vystavěna v 16. století. Místnost pod zvonovou věží obsahuje zachované nápisy a kresby z 16. a 17. století, tzv. grafity, provedené červenou hlinkou žáky prachatické městské školy.

Kostel prošel v 17. a 18. století četnými úpravami, z nichž nejvýznamnější jsou barokní z 18. století. Okna jsou rovněž barokní. V roce 1756 byla zvonová věž zakryta hruškovitou bání. Současná jehlanová střecha věže byla provedena v roce 1891. V roce 1897 byla nad presbytářem vystavěna menší věžička (sanktusník), ve které je malý, nepoužívaný, ocelový zvon z počátku 20. století.

V 16. a 17. století kostel sloužil jako pohřební místo majitelů tvrze v Bělči a prachatických měšťanů. Vysvěcen byl roku 1595 pražským arcibiskupem Zbyňkem Berkou z Dubé.

Věž kostela je osazena dvěma historicky cennými zvony. Starší pozdně gotický menší zvon o dolním průměru 805 mm, výšce 825 mm a hmotnosti cca 400 kg pochází z roku 1496 od pražského mistra Jana Konwarze. Větší a mladší barokní zvon o dolním průměru 925 mm, výšce 900 mm a hmotnosti cca 530 kg z roku 1665 pak od významného zvonaře Štěpána Pricqueye z Klatov. Třetí pole zvonové stolice patřilo do první světové války nejmenšímu zvonu z roku 1839 o průměru 53 cm, výšce 50 cm a hmotnosti cca 100 kg od Karla Bellmanna z Prahy - Nového Města. Tento zvon nebyl původním, nýbrž nahrazoval zvon dříve ukradený a v první světové válce byl rekvírován.

V interiéru je uložen soubor erbovních a figurálních náhrobků příslušníků místní šlechty z přelomu 16. a 17. století. Ve vnějším líci jižní stěny lodi je zasazena náhrobní deska Jiřího Rosenthalera z roku 1570.

V roce 1996 byly na kostele zahájeny práce směřující k odvlhčení obvodového zdiva a umožnění odvětrávání a vysychání nosných konstrukcí. V pracích bylo pokračováno v roce 2003, kdy byla provedena sanační opatření jak v interiéru, tak v exteriéru kostela (odvětrávací kanálky podél obvodového zdiva). Přitom došlo k objevení několika zajímavých nálezů, například k odkrytí zazděných vstupních otvorů do podzemní krypty pod sakristií. Roku 2007 byla provedena oprava dřevěných konstrukcí zvonové stolice a krovu věže kostela, kterou bylo odstraněno nežádoucí přenášení vibrací vlastní zvonové stolice při zvonění do krovu a zdiva věže a rovněž byly nahrazeny prvky narušené houbou. V roce 2008 navázala oprava technického vybavení a výměna nevhodného přímého řetězového elektrického pohonu historických zvonů za nový elektrický s bezkontaktním přenosem hnací síly na principu magnetického polštáře. Prázdné třetí pole zvonové stolice bylo rovněž osazeno zcela novým zvonem o hmotnosti 162 kg, spodním průměru 63 cm a výšce 60 cm s laděním E2, který odlila Zvonařská dílna Tomášková-Dytrichová s.r.o. v Brodku u Přerova. V symbolice upomínky našich nejbližších zemřelých byl pojmenován Nejsvětější trojice.

Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla

Vypracoval: Bc. Antonín Jurčo