Lázně sv. Markéty

Jako Lázně sv. Markéty se nazývá převážně zastavěné území na úpatí hory Libín při jižním okraji Prachatic, tedy vlevo od výjezdu z města směrem na Volary.

Lázně sv. Markéty leží v nadmořské výšce 619 m. Využívaly (údajný) léčebný účinek pramene velmi studené vody vyvěrající na severním svahu hory Libín v místě nynější kaple sv. Filipa Neri (Patriarcha). Její léčebný účinek byl uznáván a využíván již v 17. století. Původně se lázně nazývaly „Doktorka“.

Nejprve zde stála jednoduchá budova, kterou město roku 1783 prodalo za 600 zl. Josefu Zambauerovi. V průběhu času se nejen měnili majitelé lázní, ale zejména došlo k výstavbě dalších budov vytvořivších lázeňskou promenádu, rovněž v okolí bylo postaveno několik soukromých vil.

V polovině 19. století byl tehdejším majitelem lázní měšťan Anton Pachlhofer, který nechal nově vytvořenou sjízdnou cestu ke kapli Patriarcha vyzdobit kapličkami křížové cesty (po zřízení sjízdné cesty byl v červnu 1859 položen základní kámen nové kaple /v její současné podobě/). Mimořádného významu lázně dosáhly za majitele Kerschbauma, který je rozšířil. Oblíbeným cílem vycházek lázeňských hostů se v té době stala zmíněná kaple sv. Filipa Neri (Patriarcha) v lesním komplexu nad lázněmi, která ve své současné podobě byla dokončena na jaře 1861. Od roku 1910 byl majitelem lázní Bund der Deutschen, který do úprav budov investoval značné prostředky, přičemž přikoupil rovněž většinu vil. Lázně se zaměřovaly na léčbu pohybového ústrojí a nervové soustavy. Vybaveny byly pro všechny způsoby tehdejší vodoléčby, prováděna byla léčba studenou vodou, využívaly se Priessnitzovy a Kneippovy léčebné metody. Před první světovou válkou léčbou prošlo cca 4000 osob ročně, zejména Němci a Rakušané. Velkým významem lázní však byla jejich funkce jako letního sídla německého obyvatelstva. V letech 1903 - 1906 se zde léčil i slavný houslový skladatel Otakar Ševčík při svém politicko-kulturním působení v Prachaticích, které připomíná pamětní deska na fasádě Národního domu nynějšího čp. 10 na Velkém náměstí.

Po druhé světové válce byla činnost lázní ukončena. V říjnu 1982 na Lázních sv. Markéty zahájilo činnost Studijní středisko Ústavu jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů Univerzity Karlovy. Provádělo jazykovou přípravu cizinců před jejich studiem na českých vysokých školách. Činnost ukončilo v únoru 1986.

V současné době je většina budov tehdejších lázní okolo lázeňské promenády odstraněna a areál – v majetku soukromého vlastníka – je bez využití.

 Lázně sv. Markéty Lázně sv. Markéty Lázně sv. Markéty
Lázně sv. Markéty Lázně sv. Markéty Lázně sv. Markéty
Lázně sv. Markéty Lázně sv. Markéty Lázně sv. Markéty
  Lázně sv. Markéty  

Vypracoval: Bc. Antonín Jurčo