Nová radnice (č.p.2-3)

Pseudorenesanční budova Nové radnice se nachází na západní straně Velkého náměstí v Prachaticích. Jejím vlastníkem je město Prachatice.

Postavení nové radniční budovy si vynutily na počátku 20. století neustále rostoucí potřeby úřednictva. Za tímto účelem byla v roce 1902 městem zakoupena od Městské spořitelny původní budova č.p. 4 v místě nynější Nové radnice.

Na jejím místě pak byla podle návrhu vídeňského architekta, profesora Antonína Schurdy, v roce 1903 postavena ve slohu německé novorenesance Nová radnice. Stavbu prováděl prachatický stavitel Rudolf Zobel a sgrafitovou výzdobu vídeňský akademický malíř Jan Viertelberger. Sochařské práce jsou od akademického sochaře Jiřího Leiseka z Vídně.

Význam nového sídla samosprávy zdůrazňuje jak nárožní věž, tak socha Prachaticie, patronky města, umístěná v nice na samém vrcholu štítu. Nárožní věž rovněž představuje náhradu za hodinovou věžičku Staré radnice, odstraněnou v roce 1884.

Architekt Anton Schurda budovu pojal jako protiváhu vedlejší renesanční Staré radnice. Proto je provedena také v kombinaci černo a šedobílých odstínů. Masivní podnož přízemí tvoří štukatérsky vytvořená bohatá bosáž imitující kamennou bosáž Staré radnice. Šedá barva napodobuje v renesanci typický místní stavební kámen – diorit (vyvřelina podobná žule).

Nad úrovní přízemí obsahuje celá fasáda bohatou sgrafitovou výzdobu, přičemž černobílá sgrafita jsou také odkazem na Starou radnici. Pod hlavní lunetovou římsou jsou poprsí postav, představujících některé druhy lidské činnosti. Zleva doprava to jsou: hvězdář (věda), kovář (řemeslo), kněz (duchovenstvo), žena (spravedlnost), voják (vojenství), rolník (zemědělství) a sochař (umění). Pod lunetami jsou v úrovni druhého patra na meziokenních pilířích vyobrazeny dvě ženské postavy. Levá symbolizuje ženu v domácnosti, tedy píli. Pravá zobrazuje šetrnost. Velký podélný obraz pod nimi představuje dopravu soli soumary po Zlaté stezce vyobrazením ozbrojenci chráněného různorodého průvodu, putujícího po Zlaté stezce z Pasova do Prachatic. Na věži pod hodinami je obraz, zobrazující předávání městských privilegií Prachaticím posly krále Václava IV. v roce 1382. Ozbrojenec na koni zde představuje zástupce vyšehradské kapituly komunikujícího s klečícím zástupcem městské obce.

Sochařskou výzdobu fasády představují v úrovni druhého patra plastika kupce symbolizujícího obchod, který přinesl městu bohatství, a plastika lancknechta - vojáka, znázorňujícího potřebu ochrany města i obchodní stezky. V úrovni střešní části pak jde o sochu Prachaticie, patronky a ochránkyně města, umístěnou v nice štítu. Tato socha drží svou pravou ruku ve výmluvném ochranitelském gestu nad městem.

Spolu s navazující Starou radnicí č.p. 1 vytváří komplex Nové radnice kompaktní architektonický celek vytvářející přirozenou dominantu náměstí. Jako Nová radnice je dnes fakticky vnímán celek domů s č.p. 2, 3 a 4, tedy vlastní Nová radnice č.p. 4 spolu s navazujícím okrovým, tzv. Obecním domem č.p. 2 a 3, realizovaným na dvou historických stavebních parcelách mezi Starou radnicí č.p. 1 a Novou radnicí č.p. 4. Tomuto vnímání nasvědčuje provozní propojení Obecního domu (vyjma prostor Městského divadla) s vedlejší vlastní Novou radnicí č.p. 4 a společné užívání těchto prostor v rámci Městského úřadu Prachatice.

Obecní dům byl postaven na počátku 80. let 19. století z důvodu vzrůstajících potřeb samosprávy i státní správy, a to na místě původních renesančních domů č.p. 2 a 3, které město koupilo v letech 1732 a 1883. V Obecním domě byl zřízen rovněž sál městského divadla, situovaný v místech, kde již dříve existoval prostor využívaný pro plesy a divadelní představení. Slavnostní otevření nového divadla se uskutečnilo dne 5. ledna 1883. Neorenesanční světle okrová fasáda Obecního domu je pojata přísně symetricky s osmi osami okenních otvorů a v přízemí po stranách umístěnými vchody. Ozdobena je pouze štukovými prvky a uprostřed osazeným tehdy užívaným barevným městským znakem. Výtvarně je pojata jako spojovací a uklidňující prvek mezi robustní tmavou renesanční budovou Staré radnice a její protiváhou Novou radnicí s bohatou barevnou výzdobou. Obecní dům představoval úplnou novostavbu, včetně polozapuštěných sklepů cihelně zaklenutých do traverz. Krov vaznicový se stojatou stolicí, krytina keramická z bobrovek.

Budovy, které mají dnes č.p. 2 a 3, sloužily po vzniku republiky potřebám státní správy na úrovni okresu - Okresní správa politická, Okresní úřad, Okresní národní výbor a od roku 1990 opět Okresní úřad. Od roku 2003 dosud jsou tyto prostory užívány jako sídlo Městského úřadu Prachatice a částečně jako prostory Městského divadla.

V roce 2003 došlo k rozsáhlé rekonstrukci (okrové) fasády původního Obecního domu, říms a kamenných soklů, včetně oprav oken a vstupních dveří. Součástí rekonstrukce byla také restaurátorská oprava plastické kartuše s erbem města Prachatice, která ve spolupráci s restaurátory a heraldiky získala „původní“ barevné provedení.

V roce 2004 přistoupilo město Prachatice k zásadní obnově fasády vlastní Nové radnice č.p. 4 v části do náměstí včetně věže. Kromě opravy fasády byly provedeny rovněž náročné restaurátorské práce na sgrafitové a sochařské výzdobě. V rámci obnovy byla budově vrácena původní černo a šedobílá barevnost, která byla ve dvacátých letech minulého století nahrazena hnědou, později červenookrovou a nakonec světlým okrem.

V letech 2009 - 2010 došlo nákladem 62 milionů Kč k rozsáhlé rekonstrukci Městského divadla. Z toho 49 milionů Kč hradila dotace z Regionálního operačního programu Jihozápad. Slavnostní otevření rekonstruovaného divadla s premiérovým představením prachatických ochotníků – Lásky hra osudná od bratří Čapků v režii Jaromíra Hrušky se uskutečnilo 17. září 2010.

Nová radnice Nová radnice Nová radnice
Nová radnice Nová radnice Nová radnice
Nová radnice Nová radnice Nová radnice
Nová radnice Nová radnice Nová radnice
Nová radnice Nová radnice Nová radnice
Nová radnice   Nová radnice

Vypracoval: Bc. Antonín Jurčo