Rumpálův dům (č.p.41)

Renesanční měšťanský dům č.p. 41 se nachází na východní straně Velkého náměstí. Jeho vlastníkem je právnická osoba.

Řadový jednopatrový dům je součástí rozlehlého domovního bloku vestavěného po polovině 15. století do východní části tehdejšího náměstí. Zřízení nového domovního bloku povolil Petr z Rožmberka roku 1539. Tento blok, nyní ohraničený Velkým a Kostelním náměstím a ulicemi Křišťanova a Poštovní, zásadně zmenšil původní rozlehlé Velké náměstí. V něm obsažené domy zřejmě patří k nejstarším dochovaným zděným budovám ve městě. V rámci tohoto domovního bloku ukončuje č.p. 41 řadu domů s podloubím.

Dům č.p. 41 tedy je pozdněgotického původu. Následně prošel, zřejmě v období před rokem 1580, renesanční přestavbou, jejíž součástí byla realizace souvislé sgrafitové výzdoby hlavního průčelí do náměstí, které je v patře tříosé a v přízemí je podepřeno čtyřmi pilíři z kamenných kvádrů, uvozujícími podloubí. Přízemí je zaklenuto renesančními valenými klenbami s trojbokými výsečemi.

Sgrafitová výzdoba je ve srovnání s jinými prachatickými domy provedena náročnější technikou cihlově červeno-hnědého kolorovaného sgrafita s prosvítající spodní šedomodře probarvenou omítkou a rytými linkami vytaženými červenou barvou. Odlišuje se rovněž tematicky. Sgrafitová výzdoba horizontálně člení fasádu na tři úrovně (pruhy), vzájemně oddělené vždy pásem spirálového resp. ornamentálního sgrafita. Zobrazuje antické motivy, v úrovni patra je na hlavním průčelí na meziokenních pilířích samostatně zobrazeno pět lancknechtů (vojáků): zcela vlevo pištec, dále bubeník s vojákem s mečem, praporečník s maršálskou holí (figura praporečníka se vzdáleně podobá muži s praporem a psíkem na fasádě Knížecího /Schwarzenberského/ domu č.p. 9 na Velkém náměstí) a vpravo na nároží voják s kopím, vlevo něj hlava lva. Za rohem na kratší straně navazuje opět voják (zřejmě s kopím a ovázanou druhou rukou) a dále šašek s korbelem. Níže na hlavním průčelí v pásu mezi okny patra a loubím přízemí pásový obraz bitvy antických jezdců i pěších bojovníků, jde o kompaktní dynamickou spleť lidských a koňských těl v nejrůznějších polohách. Za rohem na kratší straně navazuje zobrazení vojevůdce spícího (umírajícího) v polním stanu s dalšími uzavřenými stany bez postav, střední část výjevu je v rámci dochovaného originálu nečitelná. Níže v trojstranných polích loubí na hlavním průčelí i za rohem na kratší straně jsou zobrazeny zoomorfní bájné postavy v rostlinných a rolverkových dekorech. Okna jsou lemována iluzivními lizénami s římsou nad překladem zdobenou listovcem. V úrovni patra jsou po stranách fasády zobrazeny sloupy s částečně kanelovaným (žlábkovaným) dříkem.

Po zhoubném požáru města dne 13. dubna 1832, který poničil 137 městských domů, došlo, obdobně jako u většiny ostatních prachatických domů, k odstranění renesančního řešení zastřešení s atikou zakrývající střechu, spádovanou do středového úžlabí s výtokovým otvorem v atice, a jeho nahrazení sedlovou střechou s hřebenem podél ulice, přičemž původní renesanční korunní římsa zůstala zachována. Z podloubí vedou do domu vrata v goticky profilovaném kamenném ostění nahoře zakončeném do hrotitého oblouku.

Od restaurování sgrafitové výzdoby průčelní fasády v roce 2009 má dům dřevěná okna zapuštěná za líc fasády imitující původní renesanční řešení (namísto předchozích dožilých klasicistních špaletových oken v líci fasády).

Přes dvůr navazuje křídlo do Křišťanovy ulice, které bylo nově postaveno v 19. století. Průčelí do Křišťanovy ulice tak je novodobé, dvoupatrové, bez oken v důsledku níže zmíněné vestavby kinosálu.

V 16. a 17. století dům vlastnil přední patricijský rod Rumpálů, např. do roku 1588 jej držel zámožný obchodník se solí Šebestián Rumpál. Ve vlastnictví tohoto rodu dům zůstal do roku 1671. Následně přešel do vlastnictví města, které ho koupilo za 1.400 zlatých a zřídilo zde městský pivovar a později sladovnu. V letech 1851-1916 dům vlastnilo právovárečné měšťanstvo.

Ve druhé polovině 20. století byl dům užíván jako kino. V současné době v domě převažuje obchodní využití, v rámci kterého byla zřízena průchozí pasáž z Velkého náměstí do Křišťanovy ulice.

Dochovanou sgrafitovou výzdobou fasády, jejím jedinečným provedením, rozsahem a zachovalostí, patří dům č.p. 41 k historicky nejhodnotnějším objektům městské památkové rezervace.

Rumpálův dům Rumpálův dům Rumpálův dům Rumpálův dům
Rumpálův dům Rumpálův dům Rumpálův dům Rumpálův dům
Rumpálův dům Rumpálův dům Rumpálův dům Rumpálův dům
Rumpálův dům Rumpálův dům Rumpálův dům
Rumpálův dům Rumpálův dům Rumpálův dům

Rumpálův dům

Vypracoval: Bc. Antonín Jurčo