Skalka

Výrazný skalní útvar s názvem Skalka se nachází v předměstské zástavbě Prachatic, cca 150 m od hradebního systému města, severovýchodně vedle budovy České pošty, s.p. Tvoří součást mohutné žíly křemene táhnoucí se v délce cca 3,8 km od Prachatic severovýchodním směrem až k bývalé křižovatce silnic Prachatice – Běleč – Těšovice. Skalka je viditelnou částí tohoto křemenného valu probíhající ve směru jihojihozápad - severoseverovýchod a vystupující v jižní části výrazně nad okolí, když zde dosahuje výšky cca 15 m, k severu postupně přecházející do úrovně terénu. Skalka je volně přístupná veřejnosti, je součástí oddechové nezastavěné plochy v rámci města a slouží jako vyhlídkový bod na část města Prachatice.

Protože Skalka představuje nejvyšší bod okolí historického jádra města, byla v minulosti používána pro vojenské účely. V listopadu 1420 ze Skalky velel dobývání města Jan Žižka z Trocnova. Na počátku třicetileté války, v září 1620, odtud řídil obléhání města císařský generál, hrabě Buquoy.

Pro Skalku byl původně v historických podkladech vždy používán název Skalka. V roce 1905 došlo k přejmenování na Schiller – Felsen (Schillerova skála) a na Skalku byla umístěna plaketa a dvě desky. Následně v roce 1918 se započalo užívat označení Žižkova skalka, aniž by však bylo toto kodifikováno. Správným názvem popisovaného útvaru tedy je pouze Skalka.

V roce 1989 byla Skalka vyhlášena přírodní památkou s výměrou 0,30 ha a nadmořskou výškou 567 – 588 m n. m.

V lokalitě Skalky je při chodníku Svatopetrské cesty umístěna subtilní kamenná plastika z místního dioritu výšky cca 3 m, představovaná trojbokým žulovým profilovaným jehlanem s plastickými německými nápisy a ornamenty a letopočtem 1803. Jde o nemovitou kulturní památku, členěnou na tři části – tělo jehlanu, vrcholovou kouli a kovářsky zpracovaný černěný ocelový křížek. Tělo jehlanu je spodní částí zapuštěno do země, v dolní čtvrtině je zdobná římsa a nad ní na všech třech stranách sekaný německý nápis v plastických zrcadlech. Připomíná úmrtí Lenharta Stiasneho, řeznického mistra v Prachaticích, kterého 3. prosince 1803 na Skalce v místě následně osazeného jehlanu postihla mrtvice, na jejíž následky poté doma zemřel, a konstatuje, že nic není jistějšího než smrt, ale že její den a hodina jsou nejisté. V roce 2008 byl památník celkovým nákladem necelých 39 tisíc Kč restaurován, přičemž 30 tisíc Kč kryl příspěvek z dotačního programu ministerstva kultury Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností.

Skalka Skalka Skalka
Skalka Skalka Skalka
Skalka Skalka Skalka
Skalka Skalka Skalka
Skalka Skalka Skalka

Vypracoval: Bc. Antonín Jurčo