Velké náměstí 9 (původně 10), Národní dům

Dům původního čp. 10, tvořící nyní pod společným čp. 9 jeden komplex s nárožním Knížecím domem (původní čp. 9), se nachází na severní straně Velkého náměstí. Jeho vlastníkem je město Prachatice.

Dům tehdejšího čp. 10 v září roku 1900 získala do vlastnictví Tělocvičná jednota Sokol, která dům přestavěla pro své účely. Roku 1901 jej zvýšila o patro. V roce 1903 realizovala dle návrhu malíře Ladislava Nováka, spolupracovníka Mikoláše Alše, sgrafitovou výzdobu fasády s národními motivy a její plastické členění.

Po vzoru pseudorenesanční Nové radnice z roku 1903, která tvoří protiváhu renesanční Staré radnice z roku 1571, jíž byla inspirována, byla také fasáda Národního domu pojata novorenesančně, a to jako protiváha renesančního průčelí Sitrova domu (též domu Žďárských, tedy Prachatického muzea).

Průčelí Národního domu tak bylo bohatě plasticky členěno v přízemí omítkovými pásy „bosáže“, štukovou profilovanou římsou nad přízemím a v úrovni parapetů oken prvního patra, štukovými profilovanými šambránami okolo oken a nadokenními římsami. Plochu fasády v úrovni prvního a druhého patra doplnila částečně kolorovaná sgrafita s figurálním motivem alegorie Nadšení a Síly, zobrazením orla, ornamentálními motivy a nápisem NÁRODNÍ DŮM.

Ještě za první republiky byla sgrafita otlučena a pravděpodobně v 60. letech minulého století byly rovněž odstraněny štukové prvky a provedeny další úpravy, jako změna rozvržení oken a zaklenutí výkladců v přízemí. Zdobná fasáda byla přetvořena na nezajímavé průčelí, které oživovala jen neorenesanční atika, jež byla naštěstí ponechána.

V roce 2012 město Prachatice původní sgrafitovou výzdobu a plastické členění fasády Národního domu obnovilo. Obnova sgrafitové a štukatérské výzdoby přispěla k vyššímu estetickému působení celé severní části Velkého náměstí, nejen vlastního domu. Navrácení pseudorenesanční fasády vyvážilo v této části náměstí dosud osamocenou zdobnou renesanční fasádu Sitrova domu – Prachatického muzea provedenou okolo roku 1604.

Pamětní deska na fasádě připomíná působení českého houslisty a pedagoga Otakara Ševčíka v Prachaticích, který zde v letech 1903 - 1906 vedl hudební školu zaměřenou na hru na housle.

Vlastní dům je renesančního původu. První doložený majitel je P. Maršák z Husince, který jej roku 1583 prodal prachatickému měšťanu Zikmundu Turnovskému z Turnštejna, obchodníku se solí.

Ing. Antonín Jurčo, odbor stavebně správní a regionálního rozvoje

 

Národní dům Národní dům Národní dům
Národní dům Národní dům Národní dům
Národní dům   Národní dům   Národní dům   Národní dům  
 Národní dům Národní dům  Národní dům  Národní dům
 Národní dům  Národní dům  Národní dům  Národní dům
  Národní dům